Jak jsem díky Pixymu ztratil Respekt z čtenářů

Autor: Martin Malý | 15.10.2006 o 2:44 | Karma článku: 0,00 | Prečítané:  4224x

a našel jsem se v učitelství, aneb Čtenáři souzněli s redakcí v hořkém akordu bojů o barevné obrázky.

Nikdy jsem Respekt nečetl nějak pravidelně. Při několika náhodných setkáních mi připadal blábolivý a intelektuálský přesně v tom špatném smyslu, jaký jen slovo "intelektuálský" může mít. Paní Alfa by řekla "tlamocvičný". Ale nechme jedovatostí - považuje se za časopis intelektuální a jeho čtenáři nejspíš také.

Respekt změnil majitele, spustil blogy a prodělal jistou peripetii s odchodem - neodchodem redakce. Nezasvěcenému, tedy mně, se celá věc jevila takto: Respekt byl dlouhodobě ztrátový. Nového majitele přestalo bavit takové periodikum dotovat a chtěl zvýšit prodejnost. To se nelíbilo redaktorům a pohrozili hromadným odchodem. Do toho čtenářstvo zoufale lkalo, že jim zlá komerce bere jediné nezávislé kvalitní (atd.) čtení pro nezávislé, intelektuálně náročné (atd.) čtenáře. Nový majitel nakonec couvl.

Fajn. Otázka je: Proč to ty redaktoři dělali?

Přiznám se, že mě odpověď napadla ("Je fajn tvářit se nezávisle, když to někdo platí"), ale zavrhl jsem ji jako příliš bezcitnou.

Respekt spustil blogy a mezi jinými autory se tam objevil i můj "virtuální pobratim" Pixy. Jeho názory na svět jsou mi blízké, Pixy má dar je pregnantně formulovat a zároveň má dar jistým způsobem popouzet některé lidi, jak ukázal už na Pixylophonu.

Ani blog na Respektu v tomto ohledu nezklamal. Pixymu se dostalo nové svěží a neotřelé čtenářské obce, převážně rekrutované mezi příznivci Respektu. A člověk jako já, Respektích poměrů neznalý, na ten materiál jen vyvaluje oči, jak když kocour sere do řezanky.

Vyprávěl jsem příběh o místě ve středních Čechách, kde je asi osm zemědělců, kteří pěstují brambory. Jenže brambory nikdo nechce, brambor je nadbytek, a tak výkup nabízí maximálně korunu. Zemědělci říkají, že by na tom prodělali a volají do Prahy i do Bruselu, že se neuživí a že je potřeba dotací. Když se jich zeptáte, proč tedy nepěstují něco jiného, tak odpoví se selskou logikou: "Táta tu pěstoval brambory, dědek tu pěstoval brambory, jeho táta tu měl brambory, tak proč bych pěstoval něco jinýho?!" Kdo neslyšel neuvěří. Připadá vám logika takového počínání vadná? Zkuste to říct čtenářům Respektu...

To takhle Pixy napíše parodický komentář k dění a dozví se od jistě intelektuálně náročného čtenáře Respektu, že je to blábol starého opilce, což je prý jasné každému, kdo se podívá na Pixyho fotku.

To takhle Pixy napíše subjektivní komentář k dění v Kladně a nějaký jiný čtenář Respektu, zvyklý na Respektí "objektivní zprávy", věc nevydejchá, protože má jiný pohled, Pixyho se mu zdá málo "objektivní" a málo "vyvážený", takže jej nařkne z ODSismu, z lhaní a dodá, že něco takového by se v prestižním tisku (míněn asi Respekt...) nemělo objevovat. (Esi by se to nemělo třeba hnát vejš?!)

A pak takhle Pixy napíše o tom, jak mu není jasno, co je to za lidi, kteří tvrdí, že "dřív jsme se" - jako takňák my všichni - "měli líp". Myslím že dneska už je Pixymu jasno... Jsou to čtenáři Respektu. Znectili ho na tři doby a vysvětlili mu, že ten chudák nezaměstnaný se má hůř a že přeci to, že se v průměru máme líp neznamená, že je možno tvrdit, že se máme všichni líp...

Přiznám se: Přilil jsem oleje do ohně, napsal jsem komentář, kde jsem s podobným názorem ostře polemizoval (teenager by řekl: Zahuláníme a uvidíme...) a sledoval reakce dotčených potrefených hus. Čekal jsem jen co by si kafe uvařil... A dozvěděl jsem se věci nevídané.

Kdosi tam nadnesl kuriozní myšlenku, kterou si dovolím ocitovat: "Je opravdu závistí,když poukážete na to,že se v Praze rodina o dvou učitelích neuživí? (...) O argumenty typu: běž dělat něco jiného nestojím."

Vida. Čtenáři Respektu se asi nenaučili rozlišovat mezi problémem a nepohodlím. Problém je "nemít co jíst" a "nemít kde spát". Člověk, který tyto dva problémy nemá, rozhodně není někdo, kdo se "neuživí". Komentátor tím nejspíš myslel to, že život oné učitelské rodiny je méně "pohodlný" než, řekněme, život ředitele banky. Ale to není problém "uživit se - neuživit se".

Druhá část citátu je mnohem horší ukázka divného myšlení. Považuji takové myšlení za úchylné, nesmyslné a nebezpečné. Znovu to shrnu a zopakuju jinými slovy: "Jsou lidé, kteří dělají práci, za kterou jsou špatně placeni. To je problém! Ale odmítáme řešit to tím, že by šli dělat něco jiného!"

Obludnost téhle myšlenky mě zarazila, takže jsem opět přicmrndnul do diskuse a dozvěděl jsem se, že jsem hloupý, protože jsou lidé, kteří se - a to opět cituju, tohle si nevymyslím - našli ve své málo placené práci, zde v učitelství! A učitelství je málo placené, učitelé se neuživí a to je problém blém blém...

Myslel jsem si, že se jedná o jednotlivé exoty, ale když jsem viděl, kolik dalších čtenářů s nimi souzní, souhlasí a "mohlo by se pod to podepsat" a když jsem četl komentáře jiných čtenářů Respektu jinde, tak jsem zjistil, že následující úvahy mohu s celkem vysokou mírou relevance vztáhnout na "čtenáře Respektu" jako skupinu.

No fajn, fajn. Znám člověka, který se opravdu našel ve výrobě kroužkového brnění. Práce hrozná, nevděčná, piplavá a člověka neuživí. Jenže ten člověk není kretén a ví, že jej výroba brnění neuživí, proto dělá něco jiného, co jej uživí, a výrobu kroužkového brnění má jako hobby. Kdyby dotyčný byl kretén, tak vyrábí brnění a po diskusích trousí komentáře o tom, jaký je problém, že se výrobce kroužkového brnění neuživí. Všude by dostával odpověď, aby tedy dělal něco jiného, když jej tohle neuživí, on by takovou radu nechtěl slyšet, tak by si šel stěžovat o dům dál, až by jej přivinula na svou hruď chápavá komunita čtenářů Respektu. Nebo Haló novin, tam je to prý podobné.

První otázka je: Chce ten člověk vydělat víc peněz? Konstatuje, že má peněz málo a že s tím není spokojen. Od konstatování je ještě daleká cesta k "chtěl bych" a od "chtěl bych" je ještě hodně daleko ke "chci". Nejspíš tedy víc peněz vydělat nechce, jen konstatuje, že má málo. Fajn, tak má, je to jeho problém, já z toho žaludeční vředy mít nebudu. Prý to není "spravedlivé". Kde je ta nespravedlnost? Že jiní mají práci, která je uživí, a on ne? Ale - čí je to vina?

Druhá otázka je: Co když víc peněz chce? No, pak má na výběr dvě možnosti: Buď dělat něco, co je víc placené, nebo zvýšit cenu své práce. Možnost 1 zavrhuje ("Našel se v tom"), takže zbývá možnost 2 - zvýšit cenu svojí práce.

Cena práce je vyjádřená penězi, které je někdo jiný za tuto práci ochoten zaplatit. To je základní princip trhu práce. Bohužel ani za sedmnáct let to stále někteří nejsou schopni pochopit a domnívají se, že odměnu za práci určuje Někdo Někde, a právě tenhle Někdo by jim měl přidat, protože... (K "protože" se ještě vrátím.)

Cena práce, tedy suma kterou za tuto práci někdo zaplatí, se řídí stejnými pravidly jako cena jakéhokoli jiného zboží. Především kvalitou zboží a poptávkou po tomto zboží. Pokud někdo dělá výše zmíněné kroužkové brnění, tak musí počítat s tím, že po jeho výrobku bude nižší poptávka než po výrobku např. pekaře či ševce. Stejně tak bude např. v Brně mizivá poptávka po opravách rybářských lodí. Když se dotyčný opravář přestěhuje k Jadranu, sežene jistě práci snáz. Na druhou stranu ve vesničce se sto obyvateli a pěti opravnami lodí bude stěží zájem o šestou opravnu. (Omlouvám se, že to tak podrobně a barvitě rozepisuji naprosté samozřejmosti, ale je možné, že sem zabloudí nějaký čtenář Respektu...)

Jak tedy zvýšit cenu práce? Buď ji nabízet kvalitněji (otázka je, jestli je po kvalitnější práci poptávka) nebo ji jít nabízet jinam, kde je o tu práci nouze.

Možnosti jsou tedy tři:

1. Nabízet práci tam, kde za ni víc zaplatí.
2. Nabízet práci těm, kdo za ni víc zaplatí (pokud takoví jsou)
3. Nabízet práci takovou, za kterou zákazníci víc zaplatí.


Jednoduché, že? Ale na čtenáře Respektu buď málo intelektuální, nebo málo nezávislé, každopádně málo objektivní a moc Klaus.

Pokud takovéhle základní ekonomické poučky nezná slepice, co vyšla ze ZŠ v sedmé třídě a živí se vkládáním dopisů do obálek, tak se není čemu divit. Je nevzdělaná, možná hloupá. Pokud ovšem tyto poučky nezná člověk inteligentní, je to horší než nevědomost, je to ignoranství. A pokud dotyčný poučky zná, ale odmítá se jimi řídit, tak je to už ryzí blbství, srovnatelné snad jen s tím, když se někdo odmítá řídit přírodními zákony. ("Je opravdu blbstvím poukázat na to, že mi žárovka volně položená na stole sama od sebe nesvítí? O argumenty typu Musíš do ní pustit proud nestojím!") Byť by bylo tisíckrát futrováno řečmi o tom, že je to nespravedlivé, zůstává blbstvím!

(Poslední Pixyho zápisek byl o problému s dálnicí D1 - při jízdě předepsanou rychlostí v pravém pruhu dcera blinkala. Nedivím se, mně zase při tomtéž experimentu ječel pes. Následně se Pixy od čtenářů Respektu dozvěděl, že se považuje za poloboha a že "už z fotky je vidět, jak hromuje na svět, v němž existuje jen on a to nedokonalé kolem." No ozajstní kokoti, jako by je nasel. Pixy I. Sebestředný, polobůh h.c.)

A pak mi to sepnulo. Zažil jsem přímo onen AHA! okamžik, v němž člověku dojde, že kouká na obrázek vázy a ne na dva obličeje... Čtenář Respektu je pro mne nyní prototypem člověka, který stále zůstal jednou nohou v socialismu, kdy všichni měli práci a Někdo Někde se vždycky postaral, aby Nějak bylo. Člověka, pro kterého je "trh" sprostým slovem, protože Klaus rozkradl republiku. (Pitomost? No, minimálně každý druhý člověk tomu věří...) Tihle lidé neuznávají tržní principy a snaží se je pokřivit (oni naopak říkají, že jim jde o "spravedlnost") tím, že je chtějí v jistých případech (ve kterých, to by rozhodli Moudří na svém 327. zasedání) ignorovat.

Například tvrdí, že učitelé by měli mít víc peněz a že je špatně, že mají málo. (A že za to může Klaus a tržní hospodářství a tuneláři...) Ano, shodnu se s nimi v tom, že by učitelé měli mít víc, ale nepovažuju za příčinu problému Klause a nepovažuju za řešení problému "přidat učitelům". Učitelé mají platy odpovídající poptávce po jejich práci. Pokud poptávka po práci učitelů v téhle zemi není, tak je to smutné nejen pro učitele, ale i pro republiku. Sebeintenzivnější skuhrání ovšem tenhle stav nezmění a stále platí základní pravidlo: Buď učitelé vzbudí o svou práci zájem, nebo půjdou učit tam, kde je učitelů málo, nebo nebudou učit a budou, cojávím, šít oblečení. A do šustění látky se bude mísit teskné hučení čtenářů Respektu o tom, jak je ten trh nespravedlivý, protože někdo vyrábí šampaňské a jiný Chateau Neuf du Tetrapac.

(Učitele jsem si vybral jen jako příklad proto, že o nich byla řeč. Totéž mohu napsat o doktorech, zdravotních sestrách, kamenících, hornících, uměleckých kovářích, řidičích tramvají a dalších odhadem osmi set patnácti profesích...)

A jsme pomalu u toho PROTOŽE, které jsem sliboval výše jako odpověď na otázku Proč by jim Někdo Někde měl přidat. Čtenáři Respektu totiž mají zjevně dojem, že např. práce toho učitele je hodnotnější než práce makléře (protože společenský přínos atd.) a proto by měl mít učitel víc peněz. Nevědí ovšem jak to zařídit (centrálně?), kde ty peníze vzít, jen "vnímají nespravedlnost" tržních mechanismů. Podobně asi "vnímá nespravedlnost" zákonů přírody městský člověk, který sleduje, jak ta zlá a ošklivá hyena žere tu krásnou antilopu.

A v onom AHA! okamžiku mi došlo, že naprosto stejně se chová redakce Respektu. Aká matka, taká Katka, zde jaká redakce, tací čtenáři. Mají dojem, že Respekt je společensky přínosnější než - řekněme - Týden, protože je intelektuálně náročnější a čtou ho náročnější čtenáři (he, he... Jejich náročnost nejspíš dokazuje to, že čtou intelektuálně náročnější Respekt... Tento druh "synergického efektu" bych nazval nejspíš Egomasturbace kruhem). A z tohoto důvodu by měl být, dle jejich představ, vyňat z tržních mechanismů a Někdo Někde by jej měl platit. Oni přeci dělají hodnotnou práci, v níž se našli, a je potřeba, aby byla náležitě oceněna (Naše motto: "O argumenty typu Musíte si na svou činnost vydělat nestojíme!") Takové to měli byste nám dát peníze, protože jsme dospěli k názoru, že jsme užiteční!

Velmi dojemně si redakce se čtenáři notovala. Intelektuálně náročné čtenářstvo psalo srdceryvné články o tom, jak je potřeba nedopustit, aby se z intelektuálně náročného Respektu stal "magazín s barevnými obrázky". Logika prostých pasáčků: Když je to barevný, tak je to komerční, když je to komerční, tak to vydělává peníze a nemůže to být tak nezávislé a náročné jak to my, nároční, vyžadujeme, takže fuj. Jen když je to černobílé, tak je to objektivní! Že by tady pramenila ona touha hodnotit autory podle jejich fotek? (Pixy má barevnou...)

Takže mě nepřekvapilo, když v TV blábolí redaktor Respektu o tom, jak jsou nonkonformní a nezávislí na penězích. Bože, větší hloupost jsem už dlouho neslyšel... Jsou nezávislí na těch penězích, co jim Bakala a předtím Schwarzenberg dává? Nebo tím myslel, že by jim někdo měl na jejich nezávislost dát peníze?

A Bakala na to nakonec přistoupil. Nejspíš ze stejného důvodu, z jakého si Schlée platil vydávání Sorry a ze stejného důvodu, z jakého si Paris Hilton kupuje čivavy, tak si Bakala koupil skupinu "nezávislých žurnalistů".

Zjevně má původní odpověď nebyla bezcitná, ale zcela přesná. Bohužel... Svět se svými zákonitostmi některým lidem připadá nespravedlivý a chtějí proto změnit zákonitosti. Ve své zarputilosti připomínají člověka, co se snaží před sebou tlačit provázek a říká tomu nezávislá, nonkonformní a intelektuálně náročná činnost. A to je popis čtenářské obce i redakce Respektu tak, jak jej subjektivně vidím já, byť by mě jeho čtenáři stokrát označili za krávu. Vždyť - co by mohli ode mne čekat, stačí když se podívají na tu fotku!

Na závěr ještě jeden citát pro tento den: "Je neuvěřitelné, kterak se v Evropě stále rodí noví a noví lidé, kteří chtějí spasit svět, namísto toho aby šli a otevřeli si pekárnu..."

PS: Jaký je AdBlock pattern na "diskuse na blogu Respektu"? Já bych toho Pixyho fakt rád četl, ale nejsem tak silný, abych na komentáře neklikl...

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

PLUS

Fico dal opäť prednosť sebe, a kto je užitočný idiot politiky

Robert Fico si už musí poslušnosť svojich poslancov i partnerov vynucovať krajnými prostriedkami

SVET

Švajčiari otvorili najstrmšiu pozemnú lanovku na svete

Pozemná lanovka prejde prevýšenie 744 metrov.


Už ste čítali?