Před lety se objevil ve světě blogů tzv. TrackBack. Pro ty, kdo nevědí o co jde, je zde stručné vysvětlení:
Bložér A napíše článek. Bložér B na jeho článek reaguje na svém vlastním blogu. Pak se sebere, vleze k bložérovi A a napíše mu do komentářů: "Píšu o tom na svém blogu Bblog, zde je odkaz: ..." Pak někoho napadlo, že by se to dalo nějak zautomatizovat, že by vlastně stačilo, kdyby existovala možnost, jak by systém na blogu B dal vědět blogu A, že se tam o něm píše. A k tomu byl vynalezen onen trackback. U článků na blogu A se objevil tzv. trackback odkaz, bložér B při zadávání své reakce do svého systému tento odkaz zmínil, jeho systém se přes trackback odkaz spojil se systémem A a oznámil mu, že reakce je tamatam, no a blogsystém A to poznamenal k onomu článku.
Časem byl TrackBack nahrazen dvěma mutacemi. První, častější, je SpamBack. Místo zprávy o tom, že na stránce B je reakce na článek přišla zpráva o tom, že na stránce XYZ je kasíno - a důvěřivý systém to vložil jako odkaz k článku.
Druhá mutace nese neoficiální název TrackBack1.5. Spočívá v tom, že bložér B nenapíše na svůj blog vlastní reakci na článek bložéra A a nemusí se vůbec starat o to, jak přidat odkaz. Prostě jen na blog A napíše do komentářů větičku "To bych mohl podepsat", "Pod to se můžu podepsat", "Plně podepisuji" či "Moje řeč, to je přesné, podepisuji". Každý jistě na první pohled vidí obrovskou úsporu času a místa.
Původní TrackBack je dnes chcíplá technologie. Z tisíce trackback zpráv je 999 spamů a jedna regulerní TB zpráva. Něco takového nemá smysl udržovat při životě. Přesto na tomto principu vznikají neustále odvozené služby, využívající všech Web2.0 vymožeností.
Například FuckBack.
To si třeba Vojtěch Bednář stěžuje ve své glose, že mu občas někdo vynadá, že s ním někdo polemizuje, že "mu to nandá", zkrátka že ho vyfuckuje - a přitom se ten polemický ("nandávací") článek k adresátovi Bednářovi ani nedostane, takže nandaný Bednář netuší, že mu bylo nandáno a dál žije v nevědomosti.
My ve společnosti Robin Třasalík víme, že naším posláním je přinášet novou kvalitu do internetového života, proto jsme nesložili ruce do klína a zprovoznili jsme speciálně pro Vojtěcha Bednáře službu FuckBack. Princip je jednoduchý:
Bložér XY se podívá na Lupu. Přečte si článek od Vojtěcha Bednáře, zalomí rukama a napíše na svůj blog reakci, kde to Vojtěchovi řádně nandá. Pak použije službu Robin Třasalík FuckBackTM. Na této stránce vloží do jednoduchého formuláře URL svého článku a klikne na tlačítko NANDEJ MU TO! Aplikace FuckBack pak díky sofistikovaným 2.0 postupům za využití komunitních technologií pošle Vojtěchu Bednářovi mail, ve kterém je napsáno: "Na stránce {URL-dotyčného-článku} ti to nandali!"
Jednoduchá myšlenka, zdrcující funkčnost, jasná killer application. My ve společnosti Robin Třasalík očekáváme, že do pozítří, maximálně do pátku přijde pošťačka s tučným šekem od Google, protože víme, že svět čeká na aplikaci, která umožní Vojtěchu Bednářovi mít přehled o tom, kde mu to kdy kdo nandal!
