Bylo nebylo

Autor: Martin Malý | 23.11.2006 o 15:59 | Karma článku: 11,50 | Prečítané:  6551x

za devatero horami jezdila černá sanitka a unášela děti z prodejen IKEA. Řídil ji chlapík, co zabil tu studentku na kolejích a její spolubydlící ušetřil jen proto, že nerozsvítila. A to je pravda, protože mi to říkal kolega, že se to stalo známýmu jeho švagra!

Bylo nebylo, ale spíš bylo, před dávnými časy jsem napsal článek o dětech co mizejí v obchodním domě IKEA. Děsivá historka, jistě se stala kamarádovi vašeho souseda a v diskusních fórech jste ji četli asi osmkrát, vždy s potvrzením, že "se to fakt stalo" a informací, že všichni kdo pochybují jsou akorát nevědomí, protože TOHLE SE FAKT STALO, TO NENÍ FÁMA!

Bylo nebylo, ale spíš nebylo. Existuje několik velmi racionálních argumentů, které tuto historii vyvrací, vyjmenoval jsem je v onom článku. Jeden z nejpádnějších argumentů jsem ale získal až včera, a to ve skvělé knize PhDr. Petra Janečka, která se jmenuje Černá sanitka a jiné děsivé příběhy a nese podtitul Současné pověsti a fámy v České republice.

Kromě mého oblíbeného únosu dětí z IKEA je v knize 135 dalších fám a "zaručeně pravdivých příběhů, co se známým vašeho známého nestaly", namátkou třeba ten o studentce na kolejích, co šla potmě na záchod, slyšela divné zvuky od spolubydlící, ale myslela si že tam dotyčná má přítele, tak nerozsvítila. A ráno - ejhle, spolubydlící mrtvá a u ní vzkaz "Kdybys rozsvítila, zabil bych tě taky". Podobná historie se vypráví snad o všech kolejích co jich v republice je (s výjimkou brněnských, protože v Brně nechává vrah lísteček s nápisem "Kdybys rožla, zabil bych tě taky"). Hrůza, co? Určitě se to stalo i na těch vašich kolejích... Historie děsivá, děsuplná - a vymyšlená. Traduje se už od 60. let dvacátého století, poprvé byla zachycena v roce 1961 v USA, v současnosti se vypráví v nejrůznějších variantách ve spoustě zemí, v USA i v Evropě... Podobně jako s tím vrahem, co je pod postelí, oblizuje ruku a ráno nechá lístek s nápisem "I lidé umí oblizovat ruce".

Nebo ten o vypité babičce - jak zemřela v zahraničí, tamní příbuzní její popel poslali sem a aby se vyhnuli papírování, tak jej nasypali do plechovky od kakaa a vysvětlující dopis poslali později. Zdejší příbuzní si mezitím z babičky udělali kakao (nebo puding). Neříkejte, že se to nestalo sousedům švagra vaší kolegyně!

Všechny tyhle historky tvoří takzvaný současný folklór a mají stejný podklad jako folklórní příběhy, které si lidstvo sděluje a ústní tradicí udržuje odedávna. Někdy jsou zvané městskými legendami (urban legends), v anglicky psané literatuře třeba FOAFtales (FOAF = Friend Of A Friend, kamarád kamaráda) - to celkem hezky popisuje typický obrat, použitý v těchto příbězích, tedy "stalo se to kamarádovi známého, tetě mé kadeřnice, táty spolužačky sousedovic dcery...", který nahrazuje staré Bylo nebylo, za devatero horami...

V knize jsou nejen folklórní příběhy, ale i velmi zajímavý rozbor té které legendy - s informacemi o tom, kde byla podobná pověst kdy zachycena, s rozborem logických nesmyslů v tom kterém příběhu (už jste zkusili zabodnout injekční jehlu do sedačky tak, aby se o ni bodnul ten kdo si sedne? A víte, že vir HIV v prostředí, kde není voda, tedy např. v zaschlé krvi na jehle, velmi rychle zhyne?) a včetně zajímavostí o jejím vývoji.

Třeba ten chlapík, co si koupil párek, odskočil si pro pivo a když se vrátil, tak zjistil, že jeho párek jí nějakej vágusák. Chlapík nezaváhal, jedl párek z druhé strany a když dojedli, tak zjistil, že jeho párek leží na jiném stolku. Tak víte kde se TOHLE stalo? No, v bufetu Koruna na Václaváku. A v Brně. A ve Velké Británii. A v USA, v Polsku, v Rusku... Děje se tak vlastně pořád, už od 70. let. U nás pojídá párek bufeťák, v Anglii například Pákistánci či Indové jedli sušenky, v Texasu ženské na letišti zdlábnul černoch její Snickers...

Jo a víte jak to bylo s tím tajemným stopařem s kufříkem, co mu zastavila ženská, on si pak v půlce cesty chtěl přesednout dozadu, jí se to zdálo divné, tak když vystoupil, tak šlápla na plyun a ujela - a doma našla v jeho kufříku rukavice a škrtící strunu? No, jen v ČR zachytil PhDr. Janeček dvacet šest verzí tohoto příběhu, lišících se jednak motivací toho, proč chtěl stopař sednout na zadní sedadlo, jednak i místem (Hypernova u Průhonic, Mělník, Boleslav, silnice mezi Táborem a Budějovicema. Příběh je v této podobě znám z Anglie od 70. let, v roce 1977 jej posílil reálný případ sériových vražd a prototypem těchto příběhů je historka otištěná v roce 1834 (!) v jakýchsi anglických novinách.

Knížka kromě historek obsahuje i pojednání o pověstích a fámách coby moderním folklóru a jako celek ji lze jen doporučit, protože se věnuje tomu, s čím se každý z nás čas od času setká, tedy s neuvěřitelnou "pravdivou" historkou, kterou nám někdo vypráví nebo která přijde mailem. A vždy je dobré vědět, že to varování před žiletkama, co Cikáni zapíchali do tobogánu v Podolí, před drogama ve žvýkačkách co rozdávají dealeři před školama a před spermatem v kebabu ("Ve vlastním zájmu to pošlete dál a varujte i ostatní") je neaktuální a že se podobná varování šíří po celém světě v několika desítkách variant každé. Ale většina lidí stejně (dle principu "není šprochu...") podlehne a pošle dál. Bohužel.

Dovolte drobnou úvahu: Zajímavé na těchto pověstech je to, že ruku v ruce s postupující paranoiou ve společnosti roste i odolnost těchto pověstí proti jejich vyvracení, protože každé oficiální vyvrácení naopak v lidech vzbudí dojem, že "na tom musí něco být", protože "jinak by to (ONI) nevyvraceli" a kruhem je to přesvědčuje o celosvětovém spiknutí vlád, policií, tajných služeb, obchodních řetězců, vrahů a stopařů, a tím i o pravdivosti původní pověsti. (Pokud jste takto postiženi, vyhledejte okamžitě laskavou péči Jiřího Maška na stránkách www.osud.cz a objednejte si Šináglův newsletter.) Na téma zdánlivě paradoxního posilování tvrzení jeho urputným vyvracením viz též snažení jisté skupiny, o níž jsem psal před nedávnem.

Jo a ještě na závěr - jak že je to s tou holčičkou, unesenou v obchodním domě IKEA? Vypráví se to o nejrůznějších obchodních řetězcích od 70. let minulého století, začalo to v USA a pověst se rozšířila brzy i do Evropy. U nás se vypráví od 90. let, kdy přišly první velké řetězce se svými hypermarkety. Pověst je vždy vyprávěna o konkrétním obchodním domě konkrétního řetězce (aby byla důvěryhodnější), pointa je ale stejná. A perlička: Dr. Janeček u tohoto případu cituje můj článek (nazývá jej "důvtipným", děkuji za kompliment) a komentáře čtenářů (Filip Rožánek, Tokugawa, Péčko, Jarda, kosta) - tímto děkuji i za ně a za to, že nás autor poctivě zmiňuje coby své "informátory".

Kniha je opravdu zajímavé čtení a stojí za to si ji koupit - a to neříkám proto, že mě její autor složil drobnou poklonu. :) Až vám bude příště někdo předkládat k uvěření historku, co se stoprocentně stala známému kamaráda, tak budete vědět své. Trocha kritického pohledu na svět za ty tři stovky stojí.

A pro vás ostatní, co jste přesvědčeni o tom, že tyto příběhy mají racionální jádro, mám obligátní výzvu: Pokud se vám (přímo vám osobně!) některá z těchto historek, zmiňovaných "moderních pověstí", stala, dejte mi vědět a já veřejně uznám, že jsem se mýlil. Za dva roky od napsání článku o IKEA a zveřejnění podobné výzvy se neobjevil nikdo, kdo by řekl ANO, STALO SE TO MNĚ nebo V MOJÍ RODINĚ a aktéry osobně znám, to unesené dítě se jmenuje XY. Zato se objevilo několik plkalů, kteří mi dokazovali, že to rozhodně není fáma, protože o tom taky slyšeli! Sapienti sat!

PhDr. Petr Janeček - Černá sanitka a jiné děsivé příběhy, vydalo nakladatelství PLOT, www.plotknihy.cz

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

EKONOMIKA

O župu, ktorá sa rozprestiera od Moravy po Maďarsko, má záujem len šesť kandidátov

Trnavskému kraju robia dobré meno kúpele, víno, ale aj golfové ihriská.

SVET

Svätá vojna v českej politike. Ako Okamura bojuje o voličov

Má japonský pôvod, tak predsa nemôže byť rasista.


Už ste čítali?